Samozřejmě, že první informační kancelář se otevřela v Praze. Tehdy, v roce 1958, se tato instituce ale nazývala Pražskou informační službou a to, co jste tu mohli získat, většinou zadarmo nebylo.
– turisty vyhledávaná okružní jízda Prahou
– průvodcovská služba v několika jazycích
– vlastivědné zájezdy.
Potřeba cestovat a poznávat nová místa i v rámci republiky, u nás stále rostla.Města začala vylepšovat své fasády, aby přilákala více návštěvníků. Jen s těmi informacemi to nebylo pořád nějak ono. A tak se od Pražské informační služby oddělila turistická informační střediska. Myslím, že není město nebo i městečko, kde by informační centrum neměli otevřené alespoň přes hlavní sezónu.
Dobrý den, prosím Vás, kde tu máte i?
Jsou turisté, kteří hned po příjezdu do svého cíle, hledají jako první malé bílé i v zeleném čtverečku. Musím se přiznat, že mezi ně patřím i já.
Člověk nemusí sedět hodiny na internetu, aby zjistil
– kde se může najíst
– kam se jít ubytovat
– kde něco zajímavého vidět nebo prožít.
1. Koupí tu pohledy, aniž by sháněl nejbližší trafiku.
2. Může zakoupit regionální literaturu a nemusí procházet celým knihkupectvím.
3. Zjistí, kde se dá ve městě parkovat, aby se nemusel bát obutí.
4. Cizinec se dozví, kde si vymění peníze bez toho, že by ho vzali na hůl.
5. Dozvíte se, ve kterém hotelu je volné místo, aniž byste se večer, celý upachtěný, musel ubytovat na lavičce v parku.
Vyjmenovat vše, co informační centra nabízejí, by bylo asi na dlouho. Myslím, že myšlenka založit tuto informační službu byla opravdu skvělá. Každá jednotlivá kancelář si natolik zakládá na své dobré pověsti, že mezi sebou soutěží o to, která je nejlepší. Jen by mě zajímalo, jestli pracovníci procházejí nějakým zvláštním konkurzem. Už jsem navštívila celkem hodně jejich pracovišť, ale ani jednou jsem se nesetkala s nepříjemnou tváří a neprofesionálním přístupem.