Z lidí se stali za tu dlouhou dobu jejich existence páni tvorstva. Nebo se to tedy aspoň říká. A panujeme všem ostatním tvorům hlavně kvůli naší chytrosti. I když je přece jasné, že jsou mezi námi i hlupáci, co moc rozumu nepobrali, všichni dohromady jsme v průměru inteligentnější než ostatní zvířata. A jak ukazuje třeba i seznam ohrožených nebo vyhynulých živočišných druhů, nedokážou nám konkurovat dokonce ani zvířata, co jsou daleko silnější, mrštnější, odolnější. I když jsou v tomhle lepší, neobstojí. My si je se svým rozumem podmaníme, ochočíme, zotročíme nebo je vyhubíme, když nám nejsou sympatická nebo dokonce škodí.
A my lidi překonáváme většinu zvířat i tím, že umíme pracovat. Ti hloupější rukama, ti chytřejší svojí hlavou. A ty nejchytřejší by měla zaměstnávat a živit věda. Chceme přece, aby se nám žilo pořád líp, a protože už jsme vyčerpali všechny možnosti, jak si vylepšit život tím, co se nám samo nabízí, musí nám někdo další vylepšení vymyslet. Musí přijít na to, jak si ještě víc usnadnit práci, jak se líp bavit, jak se líp stravovat. Někdo nám musí vymyslet nové léky, se kterými se dají léčit různé nemoci, někdo musí vymyslet, jak se můžeme líp bavit a jak si prostě líp žít. A na to přijdou jenom nápadití vědci.
Věda je teda naprosto samozřejmá věc, která nás provází životem a pomáhá nám mít se líp. Věda nám dává netušené možnosti. A asi by nám toho mohla dávat i ještě víc. Ale je to s ní i složité. Stojí totiž spoustu peněz, a přitom není často jisté, jestli někdy za peníze, které se vědě dají, vymyslí něco opravdu dobré. Věda přece objevuje to, co ještě nikdo neobjevil, hledá nové cesty, a tak se někdy i mýlí. A když se peníze na vědu neseženou, začne společnost upadat. Pokrok se nedá zastavit a kde nemají vědce a vědu, tam jsou sto let za opicemi. A spoustu let za námi. A to přece nikdo nechce. A proto si máme vědce hýčkat. Nemáme tolik chytrých hlav, aby se jimi plýtvalo, aby přicházely nazmar.